JAK SE CHOVAT VE VÁLCE
Často slýcháme z úst našich nejvyšších představitelů, že jsme ve válce. Pak se podle toho musíme chovat. Co tedy musíme, respektive nesmíme dělat?
1. Musíme správně pojmenovat nepřítele, terorismus jím není
Vrcholní představitelé říkají, že jsme ve válce s terorismem. Není to pravda. Nepřítelem je skupina osob (většinou, ale ne vždy, státní formou organizovaná), která vyznává nám nepřátelskou ideologii a kvůli té ideologii proti nám válčí. Terorismus je jen taktika boje, jako třeba kulometná palba, nálet nebo útok na bodák. Věta „jsme ve válce s kulometnou palbou“ by byla směšná, u terorismu to ale akceptujeme. Nejme ve válce s terorismem, ale s islámem či chcete-li s islamismem. Vím, že si to politicky korektní politici nechtějí přiznat, ale je to tak. K válce stačí, když chce válčit jedna strana. A terorismus nemusí být jejich jedinou taktikou. Mohou užívat i jiné formy (hybridní, propagandistické, demografické, migrační vlny). Ne každý terorismus je islámský, ale třeba takový terorismus Tamilů na Cejlonu nás v Evropě opravdu neohrožuje.
2. Musíme odhalovat činy nepřítele
Za války nemůžeme tutlat zločiny nepřítele, relativizovat je a omlouvat. Naopak! Musíme na ně poukazovat a jasně říkat proti komu a proti čemu se bráníme. Ony propagandistické plakáty z druhé světové války československé, britské či sovětské provenience si jsou nakonec vlastně podobné. Tvá Vlast Tě potřebuje !, Your Country needs You ! Mať Rossija Těbja zavjót ! Stylistika Vlasti – matky volající své syny. A zločinného nepřítele, který vraždí děti a pálí vesnice.
Je naprosto nemyslitelné, že by třeba za Druhé světové války Československé exilová vláda v Londýně cenzurovala zprávy o Lidicích nebo tvrdila, že to s Německem a nacismem nemá nic společného, že to nějací psychicky nemocní mladíci posilnění alkoholem…….
3. Musíme se bránit. Bez nenávisti to nejde.
Prý za vším zlým je nenávist, tak proti ní bojujme. Opravdu je to tak jednoduché ? Co bylo hnací silou vojáků protihitlerovské koalice a odbojářů? Jistě, láska k vlasti. Ale také a možná i hlavně nenávist k okupantům, k náckům.
Ing. Zdeněk Hovorka