Co kdyby přijel Kim Ir Sen?

    V názvu článku je jméno zakladatele severokorejské dynastie Kim, ale paradoxně začne v Praze 4.

    Když jsme před více než 15 ti lety začínali na Praze 4 stavět cyklistické stezky, byla to moc zajímavá práce. Věděli jsme, že v Praze je na rozdíl třeba od rovinatého Stockholmu nebo Hodonína cyklistika dominantně sport, rekreace, zábava pro celou rodinu a ne druh dopravy. Proto jsme první cyklostezky stavěli podél Vltavy a podél potoků, v přirozených rekreačních lokalitách. Z dob socialistických byly Vltavské břehy dostupné málo kde. Byla to místa nikoli zeleně, ale plotů, rezatých ohrad, skladišť, stavebních buněk a maringotek, betonárek a divokých skládek, hald sutě, rezatých trubek.

    Postup prací na těchto pionýrských cyklostezkách skoro připomínal stavbu železnice na divokém západě, byla zpřístupňována místa, kam občan dosud nemohl.

    A bylo to i práce hezká, okamžitě byly vidět výsledky – stezka podél Vltavy byla hned využívána, byla plná cyklistů i onlajnistů všeho věku. Staří, mladí, rodiče i děti.

    Pak se však doba změnila, v předvolební kampani stíhal jeden závazek na stavbu x dalších cyklotratí druhý, místo cyklostezek přibyly i cyklopruhy na páteřních komunikacích.

    A nyní se přenesme do Severní Koreje. Jeden známý pracoval před rokem 1989 v hotelu, který patřil pod Cestovní kancelář SSM a nějakým řízením osudu dostal poukaz na rekreaci do KLDR. Vyprávěl neuvěřitelné zážitky. Tak například v každém dopravním prostředku, od letadla, přes autobus a metro až po kárku taženou oslem bylo všude jedno vyhrazené sedadlo. Na něj si nikdo nesměl ani v největším návalu sednout. Bylo vyhrazeno pro případ, kdyby se náhodou dostavil Veliký Vůdce soudruh Kim Ir Sen Sluníčko jasné, tak aby si měl kam sednout. A podobné to bylo i na komunikacích. Viděl třípruhovou silnici, kde byl jeden pruh vyhrazen pro případ, kdyby jel Veliký Vůdce soudruh Kim Ir Sen Sluníčko jasné. Komunikace byla pochopitelně zcela prázdná, hustota provozu jeden vojenský gazík za půl dne. Přesto u toho vyhrazeného pruhu stály v rozestupu tak 50 metrů metařky, které umetaly košťátkem ten pruh pro Velikého Vůdce soudruha Kim Ir Sena Sluníčko jasné. Z okolní stepi tam totiž vítr neustále vál prach. Zametaly jen ten vyhrazený pruh, navíc proti větru, takže práce opravdu k ničemu. Smát se nebo plakat?

    Ale zpátky domů. Neudělali jsme si tady u nás doma něco podobného? Cyklostezky OK, ale vzhledem ke geomorfologii Prahy zde bude pro drtivou většinu občanů cyklistika sport, nikoli běžný způsob dopravy. K čemu pak jsou vyhrazené cyklistické pruhy třeba na Jeremenkově ulici? Ještě jsem tam žádného cyklistu neviděl. Navíc pokud jsou pro větší kontrast někdy vybarveny na červeno, dá se i cyklista v červeném triku snáze přehlédnout než na standartní komunikaci. K čemu to tedy je ?

    Jako přínos bych spíš viděl udělat u Povltavských cyklostezek několik P+RB (park and ride a bike). On takový taťka, bydlící třeba na Pankráci co chce učit malé dítě jezdit na kole, se tam jinak než autem se střešním nosičem na kola skoro ani jinak nedostane. Doufám, že ti z Prahy 4, kteří používají kolo jako běžný dopravní prostředek po městě (myslím, že je znám všechny jménem – Štěpánek, Humplík a Pafko) tento článek pochopí.

Ing. Zdeněk Hovorka