Ropná záhada v Islámském státu
Dějiny vojenství jsou zjednodušeně řečeno dějinami zásobovacích problémů. Od zajišťování potravin, pitné vody a píce pro koně v minulosti po dodávky munice, proviantu a pohonných hmot v novověku. Minimálně od druhé světové války je úzkým hrdlem právě benzín, je doslova krví moderní armády. (I ve Stalingradském kotli došel Němcům nejdříve benzín, takže ani ty potraviny, co měli ve skladech, nebyli schopní distribuovat k jednotkám ).
A nyní k těm záhadám :
1. Na území Islámského státu žije cca 6 milionů lidí, v mobilní motorizované armádě má desetitisíce bojovníků. Jen ta spotřeba pohonných hmot pro vlastní armádu musí být ohromná, o civilní spotřebě ( třeba už jen traktory v zemědělství) nemluvě.
Ropné rafinerie jsou z technické podstaty velké, takřka nezamaskovatelné. Dají se snadno poškodit a velmi obtížně opravit (říšský ministr Albert Speer by mohl vyprávět).
Otázka první. Co proboha ta koalice nejmodernějších armád světa už přes rok bombarduje, když nedokázala zničit tyto rafinerie?
2. Islámský stát má nejen dost ropy, nafty i benzínu pro vlastní potřebu, ale dokonce ji i exportuje.
Ropa není diamant nebo valoun zlata, co by se dal propašovat v kapse. Musí se exportovat ropovodem (ten islámský stát nemá) nebo v cisternách. Cisterna je velký náklaďák o váze několika tun, neprojede jen tak nějakou polní pěšinou. Aby takovéto pašování přineslo v televizi uváděné příjmy, musí být v pohybu stovky cisteren.
Otázka druhá. Co proboha ta koalice bombarduje, když nedokázala trefit ani takováto "vrata od stodoly" a odstřihnout tak Islámský stát od peněz?
3. Z pouhého pohledu na mapu je zřejmé, že na sever, jih, východ i západ od Islámského státu jsou samí naši "spojenci". Člen NATO Turecko, Spojenými státy vyzbrojená umírněná syrská opozice, Jordánsko, Saúdská Arábie, Irák s americkými vojenskými poradci.
Otázka třetí. Komu tu ropu Islámský stát prodává? Jde přece o přepravu stovek tun ropy, jízdy stovek a stovek cisteren. Nejde o to, že by nějaká celník "přihmouřil oko" nad jedním kufrem.
Ing. Zdeněk Hovorka