Asociální Marksová?

Co mají společného vysoké platy soudců a zálohované výživné? Autorizátorku a komplikace – avšak řešení spočívá jinde...

Neustálé zvyšování platů soudců

Ministryně Michaela Marksová opakovaně zvýšila platovou základnu pro výpočet platů soudců až se hrubé příjmy řadových okresních a krajských soudců dostaly na závratnou úroveň pohybující se okolo 125 000 korun měsíčně (tedy výrazně výše než je plat řadového poslance). Při vysokém počtu soudců (přes 3 000) je dopad výše jejich platů na státní rozpočet citelný (řádově jde o miliardy korun).

Dopad na státní rozpočet však není jediné negativum přemrštěných soudcovských platů. Přemrštěné platy mají i další negativa. Nezanedbatelný je mimo jiné i jejich dopad na trh s bydlením v podobě rychlejšího zvyšování cen nemovitostí a nájmů v nich, což činí bydlení méně dostupným zejména pro tu část populace, která má standardní či nižší příjmy.

Důležitým negativem vysokých soudcovských platů však je i fakt, že část soudců nabývá dojmu, že každý člověk může mít takový plat, o jaký si řekne či napíše. Tento způsob myšlení se pak promítá i do soudních rozhodnutí včetně těch, která se týkají výživného, a rodiči tak může být určeno výživné, které nebude schopen hradit.

Zálohované výživné

Po nezaplacení výživného pak běžně nastupuje exekuce na neplatícího rodiče (většinou jde o otce), případně jeho trestní stíhání. V důsledku toho se situace jeho dětí velmi často pouze dále jen zhorší. A nyní nastupuje ministryně Marksová se „záchranou“ – zálohovaným výživným. Vize Michaely Marksové je v zásadě taková, že zálohované výživné se bude vyplácet ze státního rozpočtu (tj. z peněz daňových poplatníků) a bude směřováno do kapes matek dětí.

Pokud by tento systém byl skutečně zaveden (návrh zákona o zálohovaném výživném se právě projednává ve sněmovně), rozhodně nemusí, minimálně v části případů, situaci dětí napravit. Naopak, může vést k zneužívání institutu zálohovaného výživného jedním rodičem proti rodiči druhému a k dalším podobným „hrám“, z nichž dítě bude mít pramalý užitek, spíše naopak. A pokud bude rodič vychovávající dítě sám v exekuci, peníze od státu rovněž nemusí přinést žádoucí efekt. Mohou také nastat situace, že matka bude muset již inkasované zálohované výživné vrátit a nebude mít z čeho. Zákon o zálohovaném výživném tak může způsobit celou řadu předem nepředvídatelných komplikací a zmatků.

Solidarita a pomoc

Dětem, které se ocitly v krajních existenčních problémech, je bezesporu třeba pomoci. Pokud je však rodina zcela rozvrácena, je třeba poskytovat pomoc směřovanou přímo na dítě (zajištění ubytování a stravy), nikoli nerozvážně rozhazovat peníze, které ve výsledku dětem nepomohou. Takže solidarita ano, ale promyšlená...

 

JUDr. et Ing. Aleš Borkovec, Ph.D, člen zastupitelstva, předseda Komise pro domy s pečovatelskou službou